Využívání cookies a ochrana soukromí

KNĚŽÍ VLKOŠSKÉ FARNOSTI

        ŽIVOTOPISY NĚKTERÝCH KNĚŽÍ                 

P. Antonín Weisser zemřel 24. října 1913 a je pochován v kněžském hrobě ve Vlkoš.

Po jeho smrti byl administrátorem ustanoven vlkošský kaplan P. Bohumil Fukala až do 1. března 1914. Od 1. listopadu 1915 odešel P. Fukala do Nezamyslic (válka, nedostatek kněží).

Novým farářem (od 1. března 1914) byl P. Theodor Wagner, narozen 30. 12. 1858 v Trnavě v Uhrách, příslušný do Loštic u Mohelnice, kde byl vychován.Na kněze byl vysvěcen 5. července 1884 v Olomouci. Kaplanoval dva roky ve Vizovicích, tři roky v Příboře, potom adminostroval farnost v Šenově a Životicích u Nového Jičína. Pak byl přeřazen do Moravské Ostravy, kde působil od 16. dubna 1890 do 18. prosince 1900, načež působil téměř 9 let jako farář v Kostelci u Kyjova a od 1. července 1909 do 1. března 1914 ve Špičkách u Hranic. Ve Vlkoši působil dvacet šest roků a pět měsíců. Zemřel dne 20. července 1940 ve věku 81 let. Pohřeb do kněžského hrobu byl 23. července. Pochoval ho Mons. František Přidálek, děkan a farář v Přerově, za účasti 60 kněží.

Počátkem července 1917 byl ustanoven kooperátorem ve Vlkoši P. Jan Horák, rodák z Měrovic u Kojetína, bývalý polní kurát, nemocný chronickým zánětem ledvin. Od 6. května 1920, kdy zemřel v Bochoři farář P. Jan Šindel, byl P. Jan Horák do 1. září 1920 zde ustanoven provisorem. Od 1. května 1921 do 1. září 1921 byl provisorem v Beňově. Od 16. února do 8. dubna 1934 byl P. Jan Horák ustanoven zástupcem nemocného bochořského faráře Rudolfa Palety. Od 19. května zastupoval kaplana u Panny Marie v Kroměříži a do 1. července byl provisorem v Břestu. Poslední zpráva o P. Janu Horákovi je v pamětní knize až 18. července 1955, kdy zemřel jako farář v Bochoři ve věku 72 let. Pohřben byl v rodných Měrovicích u Kojetína. P. Jan Horák je autorem známé knihy O té naší Hané. Zmínka o působení P. Horáka ve Vlkoši schází na kněžském hrobě.

Do Vlkoše 1. srpna 1934 nastoupil P. Antonín Stískal, novokněz, rodák z Říkovic, který u nás pobyl jen do 1. prosince, kdy odešel do Kelče.

Na jeho místo 1. prosince 1934 přišel novokněz P. Antonín Klvaňa, narozený 9. února 1909 v Opatovicích u Hranic, vysvěcen 5. července 1934. Po smrti faráře Wagnera, v červenci 1940, byl jmenován administrátorem farnosti. Zemřel v Zemské nemocnici v Olomouci 11. června 1944 ve věku 35 let. Z Olomouce byl přivezen 14. června do Vlkoše a po obřadech převezen do rodných Opatovic, kde byl 15. června pohřben ThDr. Stanislavem Zelou.

V březnu 1941 přišel do Vlkoše P. Martin Vitovský, děkan a farář v Hošticích u Zdounek, který byl slavnostně uveden 23. března místoděkanem P. Antonínem Podivínským, farářem v Rokytnici. P. Vitovský působil od svého vysvěcení v roce 1905 jako kaplan v Kujavách, Vyšehoří, Nezdenicích a Klášterním Hradisku. Jako farář v Mladoňově a Hošticích. Pocházel z Veselí nad Moravou a narodil se 13. října 1880. Studoval gymnázium v Uherském Hradišti a bohosloví v Olomouci. Ve Vlkoši působil až do své smrti. Zemřel 20. července 1950 ve věku 70 let. V sobotu 22. července byl po rozloučení ve Vlkoši převezen do Veselí nad Moravou, kde byl pohřben. Dva měsíce po jeho smrti zastupoval ve Vlkoši věžecký rodák P. František Havlíček.

Od února 1944 nastoupil za nemocného kaplana P. Antonína Klvaňu P. Josef Kubík, rodák z Újezdce u Uherského Brodu. Vysvěcen byl v roce 1935. Před příchodem do Vlkoše vypomáhal v duchovní správě v Brodku a Majetíně. V pamětní knize schází zmínka o tom, že 23. června 1950 v noci odvezla bezpečnost kaplana P. Kubíka (údajně pro protistátní činnost). Po propuštění z vězení nemohl vykonávat duchovní službu. Později vypomáhal ve Vlkoši u Kyjova a v Uherském Hradišti. Zemřel 15. září 1983 ve věku 72 let a je pohřben v kněžském hrobě v Uherském Hradišti - Mařaticích.

P. Bohdan Lang, narozen 23. listopadu 1898 v Jevíčku, nastoupil 8. září 1950, vysvěcen 5. července 1923 v Olomouci, farář v Moravském Karlově a administrátor ve Zděchově u Vsetína. Farářem ve Vlkoši byl do 21. července 1967, kdy náhle zemřel. Pohřeb se konal 27. července. Po obřadech byl převezen do Jevíčka, okr. Svitavy. Zatímním správcem byl jmenován P. František Todt, farář z Bochoře.

1. září 1967 byl ustanoven nový administrátor ThDr. Vojtěch Tkadlčík. Narodil se 8. února 1915 v Karlovicích, okr. Kroměříž. Na kněze byl vysvěcen 5. července 1938 arcibiskupem ThDr. Leopoldem Prečanem. Po 1. říjnu 1968 odešel Dr. Tkadlčík přednášet na teologickou bohosloveckou fakultu do Olomouce. Mons. Prof. ThDr. Vojtěch Tkadlčík zemřel 25. 12. 1997 ve věku 83 let. Byl profesorem, děkanem teologické fakulty, světově uznávaným slavistou, autorem věděckých prací, editorem Hlaholského misálu a známým publicistou.

Po Dr. Tkadlčíkovi nastoupil P. Bruno Sklenovský, narozen 23. listopadu 1919 v Písku. Přichází z továrny (pracoval jako topič v Olomouci), předtím byl 9 let ve vězení. Před uvězněním působil v duchovní správě v Ostravě a v Olomouci. Ve Vlkoši se podílel na generální opravě kostela, která trvala od roku 1968 do r. 1974 a náklady na ní přesáhly milion korun a tisíce brigádnických hodin. Od 1. října 1972 byl P. Sklenovský přeložen do Písařova, okr. Šumperk. Zemřel 12. ledna 1993 ve Městě Albrechticích ve věku 73 let jako farář v Pitárném a člen Svrchovaného řádu Maltézských rytířů. Pohřben v Prostějově.

Novým administrátorem ve Vlkoši a excurrendo v ŘÍkovicích byl jmenován P. Vavřinec Mitáček, narozen 15. srpna 1920 v Hluku, okr. Uherské Hradiště. Na kněze byl vysvěcen 29. června 1948 v Olomouci. Od té doby působil až do roku 1972 v Plesné u Hlučína. V říjnu 1982 byl jmenován ještě administrátorem excurrendo farnosti Bochoř. Ve Vlkoši působil 26 roků a stal se opravdu otcem farnosti. P. Vavřinec Mitáček zemřel náhle ve středu 14. října 1998 ráno, ve věk 78 let. V úterý 20. října byl na vlastní přání pohřben do kněžského hrobu ve Vlkoši.

Kněžský hrob ve Vlkoši

Jsou na něm uvedeni ti kněží, kteří zde působili (nedopatřením tam chybí P. Bohumil Fukala a P. Jan Horák), avšak ne všichni z nich jsou zde pohřbení. Spočívá tam jen P. Antonín Weisser, P. Theodor Wagner a P. Vavřinec Mitáček a také vlkošský rodák P. Josef Tomčík.

Zdroj: VLKOŠSKÝ ZPRAVODAJ, září 2006, číslo 2, str. 5, Kronika obce Vlkoš, Kronika farnosti Vlkoš